pátek 3. února 2012

Kmotr mrázek

No, sem tam to musí přijít. Někdy je prostě den B. Blbec. Ráno se vzbudíte a na vašem studentském podnájmu neteče teplá voda – protože my víme, co s tím máme – my to máme rozbitý! Potom jdete na zkoušku, ze které vás vyhodí, ještě se tam ani moc neohřejete. Potom jedete domů a vlak má půl hodiny zpoždění. Potom vystoupíte doma z vlaku a brněnských přívětivých -9 se změní v podhorských -16. Nadechnete se a cítíte nejen svoji průdušnici, ale i plicní alveoly. Bože, díky za to, že jsi mě navedl si loni v březnu koupit ten šíleně teplej kabát. Všichni si ťukali na čelo, že si ho kupuju v březnu, ale sleva byla více, než přívětivá a (a to je možná podstatnější část příběhu) já mám v březnu narozeniny. Nicméně budiž, leden má být nejchladnější měsíc v roce, což se teď ukázalo, že funguje. A to je vlastně fajn.  

V mé hlavě vyvstalo ale mnoho otázek. Co na sobě má hradní stráž (Já bych na sobě měla asi tak přibližně šest vrstev thermoprádla.)? Co dělají děti, pod kterými se prolomí led, když bruslí na rybníku (a venku je mínus šestnáct!)? Co dělají panelákoví psi, kteří jsou všichni v dvaceti pěti stupních a najednou jsou v mínus šestnácti, jen projdou dveřma (To je změna o 41 stupňů během minuty!). Jak sakra obyčejně žijou lidi v Rusku (východ Evropy jsem navštívila pouze v létě, kdy je tam super kontinentální vedro...)? Dá se v tomto počasí lyžovat (vzhledem k nesplněné zkoušce, néé, že by se mě tato položka týkala)? A mnoho dalších.

Můj spací úbor, který obvykle čítá hlavně nějaké firemní tričko XXL, se změnil na tričko s dlouhým rukávem, vysoký kalhoty, který kdysi byly součástí jakéhosi flanelového kompletu mojí babičky a hlavně (!) mám pletené fusekle značka matka-bývalé-přítelkyně-mého-bratra. Mají velmi zajímavé barevné řešení, ale hřejou neskutečně! Sakra, umí nějaká vaše matka, babička, děda, táta, strejda, kdokoli plíst fusekle? Pletený fusekle jsou ta nejlepší věc! Jestli někdy budu mít čas, haha, asi si je upletu podle nějakého šíleného dů-it-jórsélf / no-udělej-si-to-sám návodu na youtube.

Ale teď, teď přátelé, otvírám učebnice, startuju zvýrazňovač (za to jsem chtěla napsat brrrrm brrrrm, ale usoudila jsem, že moje infantilita nezná mezí) a jdu zařadit jedničku a pak histologii. Kdo mě bude chtít nutit jít ven dřív, než budu opravdu nevyhnutelně muset, toho pravděpodobně ubiju. Argumenty.

9 komentářů:

  1. Přijmi mou upřímnou soustrast za histolu (zdá se, že máme podobný studijní osud).

    Mimochodem, pletený ponožky jsou ultimátní záchrana kdekoliv po zeměkouli. Zachránily mě před jistou smrtí umrznutím v Patagonii, a počítám, že podobné blahé účinky na můj život budou mít v Litvě. Protože jestli u nás je -20, pak bože chraň.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zuzi, tady u nás-vás (jestli to chápu dobře, tak jsme sousední kraj ;-)) bylo v 8 ráno -19, takže v Litvě bude asi fakt mínus milión, jinak si to nedovedu představit. A máš pravdu, pletený ponožky a košilka (ale ne taková ta elastická, kterou v jeden moment stáhneš až ke kolenům a za chvíli ti vystřelí kolem krku) jsou základ. Asi za chvilku začnu nosit thermokalhoty pod kalhoty. Vem si prosím (v tvém zájmu) do tý Litvy oteplováky :-).

      Vymazat
  2. moja mama vybavuje celé príbuzenstvo vlnenými ponožkami, sem-tam majú decentné sfarbenie, ale tie, ktoré mám oblečené práve teraz, hrajú asi 20 farbami - tak snáď tie zbytky nevyhodím, nie? - danka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak samozřejmě. Já jsem těma svýma, co mám právě na sobě, též nepohrdla, a to jsou modro-zeleno-růžovo-mentolovo-okrové, navíc se ty proužky nějak záhadně nestřídají pravidělně a už vůbec nejsou stejně široký, takže ty dvě ponožky trochu vypadaj, jako by k sobě zase tak úplně nepatřily. No evidentně zbytky to byly :-).

      Vymazat
  3. Nad tou hradní stráží už jsem kolikrát taky přemýšlela. Já mám teď na spaní dlouhou noční košili, přes ní triko, pod ní legíny a lyžařský ponožky, přes den akorát měním noční košili za dva nátělníky. Když musím přece jenom vylézt ven (třeba abych si koupila jídlo a neumřela hlady), tak dostávám panickej záchvat, protože nevím, jak se léčí omrzliny.

    OdpovědětVymazat
  4. Teri, táta mi včera říkal, že když je prej teplota pod -15, tak tam hradní stráž nestojí. Jinak prej maj fakt vymakaný uniformy a častěj je střídaj. Koukám, že jsi taky vybavená na svoji zimomřivost. Jen, prosím tě, nechoď kvůli panice z omrzlin do krámu s lyžařskou maskou, mohli by myslet, že je jdeš vykrást :-D

    OdpovědětVymazat
  5. Jo, sice nevycházím ven, ale rozhodně jsem v Brně, takže na to kafe se musíme určitě domluvit, jen bych ho možná vyměnila za pivo/svářák/prostě chlast.

    OdpovědětVymazat
  6. Tak já ti hned napíšu e-mail s podrobnostmi ;-)

    OdpovědětVymazat
  7. Uach, to je hnus, tá zima. Ale poznám jeden blog o pletení: http://hladko-obratko.blogspot.com/
    keby si sa už hotovala na tie ponožky :-)

    OdpovědětVymazat