Dejte si lehárko (za mě)

Moje pleť se mě zase rozhodla zbojkotovat. Včera jsem si v záchvatu paniky spojila body (=megamonstrózní pupeny) na obličeji fixkou. Docela zajímavý abstraktní umění. Měla jsem se vyfotit a někde to prodat. Ale v panice, že ta fixka vytvoří další pupeny, jsem to hned smazala. (Hej, proč Word nezná slovo fixka???)

U studia biochemie jsem poprvý v životě dostala pocit, že se něco opravdu nedá zvládnout. Zatímco moje máma začíná každou druhou větu slovy: „Až uděláš biochemii...“, já pořád přemýšlím, co nastane, až biochemii neudělám... Dnes mě dost iritovaly všude chodící děcka s vysvědčením a prázdninovým ksichtem. Snad pokaždý, když jsem přišla domů s vysvědčením, tak můj bratr spal, protože už měl dávno všechny zkoušky hotový. Jsem ubohá. Dám si na to další čokošku. Jinak čokoška k nám domů za chvíli asi začne jezdit v kamionu, protože mi ho sem pošle tesco, jelikož mě určitě pozoruje na kamerách. (Prakticky nic jinýho v tescu nenakupuju.) Právě v tomhle obchodě, kam jsem si vyrazila pro zásoby, dával takovej malej tlustej chlapeček (s takovou tou dětskou špekovitostí, ze které většina vyroste) tátovi do košíku nějaký věci a tatínek mu říká: „Ták, to máš za vysvědčení.“, a poplácal ho po hlavě. Chtěla jsem mu podtrhnout nenápadně nohu, až se rodiče nebudou dívat, ale řekla jsem si, že jsem dospělá mladá žena a takovýhle poťouchlosti nemám zapotřebí. Víte, to ve mně pořád dřímá ta křivda, že jsem za vysvědčení dostala vždycky starou belu. Když bylo „špatný“ řekli mi něco jako : „Hm, hm, mohlo to bejt lepší. Kdyby sis uklízela věci, měla bys ho lepší.“ (Tuhle logiku jsem nikdy nechápala, ale v tu chvíli většinou nikomu neodporujete.) Když bylo dobrý řekli mi: „Hm,hm, je to dobrý, ale měla by sis uklízet věci!“ Takže chápejte, že děti, co si můžou donýst do košíku, co chtěj, mi stále ještě ležej v žaludku. Ale ne, že bych to měla tendenci jednou dovolit svejm dětem...

Je pátek, já mám úmornou touhu jít do hospody, dát si tři plzně a hranolky, pobavit se s lidma o zásadních věcech. Zásadní věci jsou: styl hry Česka proti Portugalsku, rozumí lépe Češi Polákům, nebo Poláci Čechům, zralost višní na naší zahradě, je lepší krmit psa barfem, nebo granulemi, způsob detekce správné velikosti podprsenky. Žádný pentosový cykly, mizící a znovu se objevující anorganický fosfáty, ztracený energie. Fuj.

A abyste neřekli, že jsem škrt, mám pro vás malej bonus ;-) Je to plakát, kterej mi visí v pokoji sice pořád, ale koukám se na něj většinou jenom o zkouškovým. A drží mě od toho se vším fláknout a číst si časopis :-)