Dnes o ženství (v mém podání)

Jakej je můj vztah k feminismu, všichni víte. Uznávám ale, žev vživotě nás dívek a žen je spousta zásadních okamžiků, ne jen ztráta panenství či první menstruace, jak si všichni myslej. (Ostatně ta pro většinu dívek a žen zase tak zásadní nebyla, ale co už.) Třeba, když si přestanete v sekáčích kupovat oblečení s tím, že "se to nějak zkrátí nebo přešije", aby vám to pak rok leželo ve skříni a následně putovalo do charitativního kontejneru broumovské diecéze. (Ehm.) Nebo když zjistíte, že v sukni není zase taková zima, jak vám v mládí tloukla do hlavy babička a (a teď pozor) existence teplých punčoch a spodničky zachrání všechno. Opravdu všechno. Nebo den, kdy zjistíte, že prát bez aviváže je mnohem ekologičtější a lepší, protože když se navoníte, nesmísí se vůně aviváže s parfémem a nezpůsobí to nikomu migrénu větší, než měl Sokrates po bolehlavu. (Tohle je věc, kterou jsem objevila i pro vlastní mámu, takže machry machry.) Nebo (!) když poprvé v životě udělá všechny zkoušky v zimním semestru napoprvý (to se mi ještě nepovedlo), a to ještě před koncem ledna. (Včíl gratulujte!)

Mám chuť se natáhnout do postele, dát si mokrej hadr na hlavu a sténat až do začátku letního semestru, kterej je tu (ať chceme, nebo ne, coby dup). Bohužel jsem si ale dala předsevzetí, že budu nelíná a kreativní, nakoupila jsem hedvábnej šátek a barvy (neptejte se, kolik jsem vysázela na dřevo ve výtvarnejch potřebách, málem mě museli křísit) a hodlám babiččině kamarádce udělat radost. Aspoň jedenkrát za život budu vzorná vnučka? Rok 2013 je pro mě zatím stále opravdu rokem dobrých skutků... A budu se věnovat němčině a štěnisku. (Tak zní moje idealizovaná představa.)

A kdo chce vidět, že chytrost se dá prokázat i v pár slovech, pustí si povinně toto:

A všichni si za mě dejte dneska dortík. Já si ho nestihla koupit. Stihla jsem si koupit jen vokoralej párek na hlavním nádraží v Brně. A řeknu vám, asi už nikdy víc. Majte sa.