pondělí 31. prosince 2012

Je konec roku. No a co?

Stejně jako Mozart (vyslovujme prosím správně po německu Mócart) mohl říct, že jeho Pražané mu rozumějí (a měl recht), já stejně odvážně můžu tvrdit, že mi rozumí moji čtenáři. A proto je nezapomenu opominout poslední den roku. (Doufám, že až tohle postnu, budete všichni škytat jako blázni, haha.)

Z depky jsem se už trochu vyhrabala. Ježíšek mě nadělil tolik kosmetiky, že jsem musela chvíli zapřemýšlet, jestli se mi třeba nesnažil naznačit, že smrdím, ale prej ne, jen ví, že mám moc ráda Yves Rocher, tak mi tam zaskočil pro (hned) několik balíčků. Naložila jsem se do vany, bez šampaňskýho Moet, bez jahod, bez koňaku, ale za to hned několikrát v posledních dnech, a vyplavila ze sebe splíny. Teď jen doufám, že je čistička spodních vod nějak zvládne přefiltrovat.

Taky jsem udělala nákupní očistu od splínů ve slevách, který až tak levný nebyly, protože mi z mýho ubohýho účtu sebraly (přesně!) 2386 korun. Psycholog by byl levnější, ale zase by mi doma neleželo oblečení, o kterém už teď pokaždé, když ho uzřím ve skříni, vykřikuju, že vopravdu, ale vopravdu nevím, kam to budu nosit.

Návštěvy příbuzných byly letos obzvláště složité, protože jsem dorostla do věku, kdy moje drzé a kousavé připomínky začali brát vážně a ty jim začli vadit. Trochu mě štve, že je mám od patnácti a až teď přišla nějaká odezva, ale na druhou stranu díky za ní. Možná mě jen po těchhle vánocích všichni nenáviděj.

Nebudu si do příštího roku rozhodně slibovat, že se budu víc učit, víc sportovat, víc chodit ven, míň utrácet, míň dělat blbosti, míň pít a vůbec neponocovat. Co by to bylo bez toho všeho za život? Můj rozhodně ne.

Štěnisko je s námi už 6 měsíců. Vůbec už to není žádný štěnisko, ale skoro dospělej chlapák, kterej si čím dál tím víc dovoluje a zkouší, co mu projde (u mě všechno samozřejmě). Trochu se bojím, jak zvládne dnešní večer legálního pyromanství, ale pevně doufám, že s jeho flegma a laxní povahou, která vyžaduje jen žrádlo a občas trochu nějaký pozornosti to bude v pohodě.

No a já si jdu teď vytrhat šaolinskomnichovský obočí, umýt mastňáky a vůbec se nějak zkultivovat na večer. Protože PARTY HARD.

Příští rok, jo?

5 komentářů:

  1. Všechno dobrý do novýho roku i tobě. Sice jsem tvůj blog přelouskala teprve v uplynulých dvou dnech, co ležím doma s chřipkou, ale docela jsem se v tobě našla - a to nejen proto, že zřejmě pocházíš odněkud z mýho okolí a zřejmě navštěvuju "tvůj" gympl. Keep up good work!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aha! Tak to je velký! Jestli to tak opravdu je, ozvi se na email dennidavkaironie@seznam. Fakt mě zajímá, kdo jsi :-D

      Vymazat
    2. To si ještě rozmyslím :D Zvlášť kvůli tomu, že si nejsem jistá - buřinky? :P

      Vymazat
    3. No buřinky sedí. Ooooo nějaka mladá místní krev? Jsem fakt zvědavá :-D

      Vymazat
  2. Júúúj, všetko dobré do nového roku, Dávka! Dúfam, že budeš veľa blogovať! :-)

    OdpovědětVymazat