Párty víc hárd, než párty hárd

Vážení! Až se zase nechám vylákat na párty, která se má konat tři dny v kuse, laskavě mi připomeňte, že jsem na to už vážně stará a moje letité tělo už to nezvládá. Nešlo ani tak o alkohol, toho jsem vypila (dovolím si říct) až žalostně málo, ale o nedostatek spánku. Už první den jsem v jedenáct hodin měla pocit, že se zhroutím do svýho spacáku rozvalenýho nelichotivě na podlaze. Zanedlouho jsem se taky zhroutila, jenže jsme blbci a nechali jsme celej večer pěkně otevřený okno a samozřejmě si k tomu vesele svítili. Protože jsem zvláštní magnet na komáry, nikoho v místnosti nepoštípali, zatímco já se celou noc budila a divoce se škrábala. Ráno jsem byla trochu v šoku, když jsem na různejch místech svýho spacího trička objevila svůj genetický materiál (představte si krev, nic jinýho – no maximálně ještě pot, ale o tom se slušnejma lidma nemluví), ale asi jsem se škrábala dost vydatně, a to i když jsem nebyla vzhůru.

Druhý den jsme se ráno všichni s parádníma kruhama pod očima (já osobně s kruhama až po bradu) a nedospaleckým mrmláním probudili v osm hodin, protože můj drahý bývalý spolužák, dnes již student ČVUT si zapisoval rozvrh. Jeho boj s KOSem jsme se původně snažili zaspat, jenže ve chvílích, kdy například snídal, čůral, nebo bil do postele pěstí, jsme za něj museli refrešovat my ostatní. Přestože se zápis měl spustit v 9 hodin a v 10:20 nebyl zapsán ani on, ani nikdo z jeho spolužáků, rozhodli jsme se, že na to kácíme a půjdeme na koupaliště. V momentě, kdy jsme s plážovýma taškama odemykali dveře, se systém umoudřil a my si šli na další půlhodinku sednout k němu na postel.

Jo, koupaliště! Já se (a jsem ostuda a fakt se stydím) poprvé za toto léto objevila někde v plavkách! Opravdu jsem nebyla nikde u moře, na písáku, ani na koupališti. Dá se sakra říkat za léto, když bylo 10. září? Sluníčko svítilo parádně, v bazénech i na tobogánech bylo poloprázdno, protože dětičky už pěkně hačali v lavicích a učili se vyjmenovaná slova, dělení dvojčlenem, literaturu Národního obrození a další špeky. Chachá. (Ne, že by nás to za chvíli nečekalo a od 24. se nebude  posí... pokakávat taky.) I když jsme na sobě nemělY neopreny (teď myslím na ženskou sekci) a hrdě jsme vystrkovaly vysokoškolským a zkouškovým životem vyžraná bříška (tedy někteří z nás = hlavně já), zaujaly jsme jisté chlapce, kteří se nás snažili velmi vtipně nabalovat. Smáli jsme se tomu jako blázni a nakonec, když jsme si objednali pizzu, jsme se vsadili, kolik bude stát, o to, co jim řekneme. Když prohraje dívčí sekce, tak jim bude muset říct, že jsou sladký kluci a riskovat znásilnění někde za tobogánem. Když prohraje pánská sekce, bude jim muset vynadat, že obtěžují jejich přítelkyně a riskovat držkovou kousek od bazénu. Vyhrály holky (johooo). Myslím, že častěji nakupujeme a máme lepší přehled o cenách. Sázka dopadla výborně, protože se mi podařilo chlapce dokonale vyprovokovat, aniž bych chtěla. Prostě jsem jen o samotě postávala v plavkách. Dostali zákaz, koukali na to docela divně a byl klid.

Když jsem z této vypečené párty, kde se druhý večer po celodenním koupání ponocovalo do dvou hodin, přijela domů, měla jsem na stole seznam delší jak průměrnej toaleťák, co mám doma udělat. Snažila jsem se, ale nebyla jsem úplně všeho schopná, protože jsem usínala ve stoje. Ale moji báječní rodiče to naštěstí pochopili, takže mě pochválili i za splněnou polovinu povinností a usnutí v jejich posteli. Jdu proto teď na omluvu udělat maminčin oblíbený bezvaječný koláč. A když budete hodní, dám vám někdy recept.

Majte sa.