úterý 28. srpna 2012

Bydlenkovská noční můra v jubilejním 70. příspěvku


Všechny skutečnosti a postavy v tomto příběhu jsou až děsivě reálné a podobnost je čistě nenáhodná!

Děti! Dnes vám budu vyprávět příběh, jak i ztělesněné Denní dávce ironie (totiž mně) zamrzl úsměv na rtech a bydlenky (by) omdlévaly. Máme pračku. Rok. O jejím nákupu, kterej nebyl jen tak si můžete přečíst  tady /9.9./. Je jasný, že jsme na ni náležitě pyšní. Máme štěně. Něco přes dva měsíce. O jeho nákupu si můžete přečíst všude možně od června. A tohle štěně chytilo nějaký ektobreberky. Pan veterinář nakázal umejt štěně, jeho pelech, jeho dečku, jeho boudu a všechny podlahy v dryjákovitým psím šamponu. Inu umyla jsem štěně, vyprala dečku, vytřela boudu a podlahy. A pak jsem do naší pračky strčila psí pelech. Děláme to tak normálně léta letoucí, takže jsem nečekala žádnej zádrhel (furt říkám, že moje naivita nezná mezí). Narvala jsem pelech do pračky, přidala trochu té chemické lázně a šla si po svejch.

Když jsem uslyšela podivný pípání, furt jsem si říkala, kdo couvá před naším barákem. Až po chvíli mi došlo, že to vydává naše pračka, na který bylo velkým písmem vyvedeno Error 4. Musela jsem se nejdřív chytit futer, aby mě to nepoložilo, ale rychle jsem se zmátořila a vyběhla pro návod. Error 4 – pračka je přeplněna vodou. Vypněte přívod vody do pračky. Učinila jsem podle prací bible, ale nešlo dělat nic, otevřít dveře, vypnout pračku. Nic. V těchhle chvílích mám vždycky zbabělou touhu si sednout na zem a rozplakat se, ale už dávno vím, že TOHLE prostě člověku nepomůže. Zkusila jsem pračku přepnout na program „Vypustit vodu“. Místo Error 4 naskočilo, že to bude trvat 4 minuty... a pak 3... a 2... nakonec jedna a toužebně očekávaný nápis END. Vím, že o nápisu End se má čekat 2 minuty, než se dveře pračky otevřou, ale to víte, že jsem to zkoušela každou vteřinu okusujíce si nehty. Nakonec se teda dveře otevřely. Ten za... pelech nešel ani vyndat! Byl totálně nacucanej vodou, všude v pračce ta chemická pěná kolem, no lambáda. Skončil ve vaně, kde jsem ho prolila hektolitrem ledový vody. Z pračky jsem všechnu pěnu vytřela a spustila debilně padesátiminutovej program Ruční praní, protože jako jedinej napouští studenou vodu. Ten pelech bude schnout do Vánoc, takže zejtra jdu vypláznout milý čtyři kilča, aby naše štěně mělo v čem spát a tátu donutím okamžitě vyčistit filtr.

Takhle jsem se zase jednou dlouho nezapotila. Sakra už. 

4 komentáře:

  1. :-D upřímně nezávidím... :-))
    Ale jakmile mi jednou pračka hlásila jakousi chybu a napouštěla a vypouštěla furt dokola, to o tom sednutí si a plakání byl můj plán B :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U mě je to dost často ve vypjatejch situacích plán B, ale člověku to holt nepomůže.

      Vymazat
  2. Liebster Blog :-) http://ovcikuchyne.blogspot.cz/2012/08/blog-post.html

    OdpovědětVymazat