Zničená!

Jsem ve stadiu totálního rozkladu. Zevně i vnitřně. V rámci zachování minimalizace styků s venkovním (a normálním obyvatelstvem) a maximalizace možnosti čmárání cyklů pořád dokola barevnou fixkou (začínám být alergická na ten zvuk, jak fixa jezdí po papíře) a trhání si vlasů spolu s výkřiky: „Ale tady je doprčič isomerasa, ne mutasa!!!“, jsem vyslala svého drahého otce do lékárny, aby mi koupil antikoncepci. Je to věc, kterou naprosto nesnáší, štítí se toho receptu, jak kdyby přenášel lepru. Snažil se mi nejdříve vysvětlit, že to prostě NELZE, ale po mém rázném zákroku kapituloval (a jsem ráda, že mě nedekapitoval). I když jsem částečně z farmaceutické rodiny a všichni víme, že magistry vůbec nezajímá, že ten lubrikační gel vám doporučil pan doktor na mazání zad a ta mast na hemeroidy je pro vaši babičku, tahle položka dělá tátovi zásadní problém.

Vyšetřený čas jsem (bohužel / bohudík ?) nestrávila čmáráním cyklů, ale hostěním návštěvy, protože ledva papá vytáh paty z baráku, přijela se jeho sestra podívat na naše štěně – nový přírůstek do rodiny. S mírnou nelibostí nesla, že ji pomočil (radostí), ale začínám přemejšlet o tom, co byste dělali, kdybyste někde začli žít a neustále tam proudili davy lidí, kteří by se na vás bez představení vrhali a drbali vás na všech možných částech těla, jako kdybyste byli jejich dávní kámoši? Možná na ty lidi nemočí úplně radostí, protože nám to nedělá!

Mám malé doporučení : nikdy si nepořizujte žádné takové nové členy rodiny (včetně miminek, přítelů, manželů a tchyní) během zkouškového období. Naučíte se houbeles. Večer jsem šla venčit naše polomiminko s obrovským modrým čmárancem na nose, aniž bych samozřejmě věděla, že ho tam mám. Lidi se na mě dívali divně, ale připisovala jsem to svému štěněcímu soudruhovi, protože s ním teď všude budíme pozornost. Až pán s obrovským černým psem neidentifikovatelného plemene asi 10 metrů od naší branky, kterej se nejdřív snažil bejt vtipnej a nejdřív si dělal srandu z mého strachu, že by si jeho pes dal toho mého místo zákusku, poznamenal: „Máte něco na nose slečno!“ Díky. Fakt, že jo.

Zejtra, pokud do té doby neztratím nervy úplně totálně, jedu do Brna. Myslete na mě!