Svatba jako opaseček

Čtenářstvo! Tak jsem se v sobotu po delší době opět zúčastnila svatby a řeknu vám, je to snad stále větší fraška. Zatímco pohřby si drží svůj standard a jsou pořád takové... stejné, svatby (na které lidi chodí o poznání radši) se dají opravdu zprznit do stádia největšího kýče. Co na tom, že (dnes už) lidová moudrost říká, že čím krásnější svatba, tím ošklivější rozvod. Nicméně tento pár se může pochlubit tak kýčovitou svatbou, že s krásou bych vůbec nepočítala.

Podle mě by na správné svatbě měli být rodiče nevěsty a ženicha, svědkové, oddávající, spousta alkoholu a cukroví. Zbytek je už jen na uvážení páru, rozhodně ale žádnou z těchto přísad pokud možno nevynechávat. Tady chyběli rovnou dvě esenciální suroviny, a to rodiče nevěsty, což se dá ještě pochopit, a potom spousta alkoholu. Jak je na svatbě málo alkoholu, je něco špatně, to vám povídám. A nemusí se přece pít whiskey první jakosti, stačí víceméně cokoli, co teče. Věřím, že při pokročilém stadiu oslav se vypije všechno. (Zde bych dodala, že v pokročilém stadiu oslav se může stát cokoliv, protože podle nejčerstvějších zpráv si biker Kulhavý zlomil „v pokročilém stadiu oslav“ palec u nohy lopatou, kterou dostal na dostavbu svého domu v rámci párty na oslavu jeho medaile. Asi chtěl dostát starému dobrému „Nomen omen“ a chtěl být vskutku kulhavý.)

Nikdy, ale opravdu nikdy si na svatbu neobjednávejte žádnou agenturu! I pokud je vaše rodina velmi neschopná a zapomnětlivá a hrozilo by, že hosté budou jak U Suchánků, já říkám žádnou agenturu. Protože taková agentura vždycky vymyslí něco vtipného. A bohužel nezůstane u jednoho. Takže když právě se vzamatovavší novomanželé odcházejí z obřadu, ženich už dostává chomout kolem krku a nevěsta kouli na řetězu na nohu. V tu chvíli už jsem rozpoznávala na ženichově tváři mírný znepokojení. Když mu ukázali jeho kamaráda ve svatebních šatech (travestišou hadr) a ptali se ho, jestli se nechce ještě registrovat, tvářil se už poměrně kysele. Jako největší bombu ale vytáhli panenku ve víceméně životní velikosti asi čtyřměsíčního dítěte s plínkou s velmi reálným obsahem, který darovalo jedno dítě, které bylo na svatbě též přítomno. A nutili budoucí rodiče přebalovat. Ženich vypadal, že „pani-z-agentury“ brzo půjde něco říct. Ta byla nadšená z toho, jak se báječně vyblbnula s přípravama tohohle obřadu, že ani nevnímala, že novomanželé by radši svatej klid. Takže opakuju žádnou agenturu.

A agentura neagentura, nedostala jsem domů vejslužku, což mě vždycky rozčílí. Bych vám teď mohla psát, jak se láduju věnečkem a ono nic.

Majte sa. A až se budete vdávat / ženit, nezapomeňte na moje heslo: Žádnou...