středa 28. března 2012

RÝBA róba


Tak, náročné věci tohoto týdne jsou dnešním testem z biochemie totálně za mnou, nicméně startuji se studiem angličtiny a mikrobiologie na týden příští. A to bohužel už dnes – jazyky potřebují pravidelnost, přátelé.

BÁB RÝBU jako to prase. Kdybyste chtěli vinit moji imunitu, tak se spíš obraťte na můj mozek, protože přestože mi od miminka vyprávěj o tom, jak je první sluníčko zrádný a že si s sebou mám vzít bundičku aspoň na prostoje ve stínech, jsem stále tabula rasa a vyrazila jsem o víkendu na procházku se psem v tričínku. Naše fenka se asi definitivně zbláznila. Přijdeme na louku, pohoda. Pustím fenku, pohoda. Fenka si běhá. Pohoda. Sehnu se, abych prozkoumala podběl a další fialový kytičky. Pohoda. Narovnám se. Pohoda. Rozhlídnu se a pes v Prčicích. Panika! Začala jsem pobíhat po louce, křičet, volat, pískat, fňukat. Drala jsem se do nějakýho bodláčí s tím, že tam určitě někde je a jenom mě neslyší (ona už díky svému věku moc neslyší). Stála jsem tam ve stínu zpocená (z pobíhání) a totálně v háji. A zazvonil mi telefon z domu, že pes tam přišel, kde jako jsem já. Fakt díky. Takže když se druhý den projevila rýmička, mohla jsem nadávat jen sama sobě (a možná trochu jí). Doufám, že intenzivním popíjením čaje „Nachlazení“ a tak, se to brzo vylepší. Nakazila jsem tím už další tři lidi, holt rhinoviry nejsou ničí kámoši.

Obecně je můj mozek dost děravej poslední dobou. V neděli jsem si nevzala do Brna antikoncepci. Fakt to nechápu, stalo se mi to poprvý a myslím, že by nemělo tak složitý vzít si z domu věc, kterou mám celej víkend většinou v penále, abych si ji do Brna dovezla. Naštěstí sem jela pracovně mamka, tak mi ji vzala. Ale je to se mnou fakt špatný. Dřív jsem si nic nezapomínala a byla jsem šokovaná z těch lidí, co si na čundr nedokázali vzít zubní kartáček, pastu a k chlebu si nepřivezli paštiku. Asi ale brzo skončím hladová a smradlavá mezi nima :-D.

Rozhodla jsem se dneska cestou ze školy odměnit za svůj těžkej tejden (no zase tak strašný to nebylo, ale proč si to přiznávat) a vydala jsem se do sekáčů. Šla jsem jednou svojí oblíbenou trasou, a protože v prvních pěti nic neměli, řekla jsem si obligátní „aspoň ušetřím“. Pokoukávám totiž už několik dní po jedný mooooc pěkný kožený tašce, která není zrovna nejlevnější, ale zase je výrobkem z ČR. No jenže, neříkej hop, dokud nepřeskočíš. Najednou jsem si z posledního nesla dvoje šaty a jednu sukni. Já a šaty / sukně, to je taky kapitola sama pro sebe. Mám takový lejtka (a i stehna), že kdybych si je vyfotila a dala bych si sem jejich fotku, Zuzčiny komentářové pronásledovatelky by se na mě sesypaly jako vosy na bonbon. Ale... Víte někdo, jak se hubnou svaly? Já ne. A i když už je několik let nezatěžuju žádnou extrovní aktivitou, moje nožičky se držej a vypadaj jak z reklamy na aminokyseliny pro kulturisty. (A to buďte rádi, že nevidíte ty dějousy, když zatnu nohu.) Nelíbí se mi ale moc dlouhý šaty a sukně, takže jsem odkázaná buď na kalhoty, nebo na to, že mě čas od času někdo označí za naprosto nesoudnou osobu (což se mi dost často stává, i když na sobě mám kalhoty, takže je to v dost případech fuk). No, nosím oboje, hlavu si s tím zase tak nelámu. Všechno je to samozřejmě krátký, dokonce nad kolena, takže je dost možný, že zase někde v autobuse uslyším patnáctiletý holky, jak si špitaj vo tom, „jak si tohle na sebe může vzít“, ale já jsem holka tvrdohlavá a nedám se. Horší věc je, že jedny ty šaty (ač se mi moc líběj) vypadaj trochu jako pracovní úbor prodavačky v sámošce / uklízečky / hajzlbáby z hlavního nádraží. Budu muset vymyslet, co k nim nosit, protože tohle by nelahodilo ani mýmu oku. Jsou moc pěkný, ale maj takovej zvláštně dlouhej / krátkej rukáv (je akorát po loket) a 2 malý náprsní kapsičky. Ale to se nějak vymyslí, když byly za stovku. (Přiznám se, že kdyby stály 800+ v kamenným obchodě, neváhala bych a rozhodně bych si je nekoupila, i když jsou fakt pěkný.)



Takže je ze mě teď chudej usmrkánek, kterej se musí učit. Nechcete mě někdo politovat?

Smrk, zdar, pčik.

P. S. Koupila jsem si červenej Garnier na suchý ruce / lokty / kolena. Ale nechala jsem ho omylem doma. No prostě brzo přijedu do Brna bez hlavy. Na Alverde jsem podnikla výpad, ale naše DMko bylo jakýsi vybraný, takže tam nic nebylo. Snad to brzo otestuju a předložím výsledky.

6 komentářů:

  1. Ahoj, mohla bys mi prosím Tě poradit, kde je v Brně procházková trasa, na které se vyskytuje 5+ sekáčů? ;) Já to nějak ještě nemám vychytané, vím jenom o takových, co jsou vždycky několik zastávek od sebe ;)
    Anyway, gratuluju k přežití dalšího týdne a přeju brzké uzdravení :)
    Měj se fajn :)
    Lucka

    OdpovědětVymazat
  2. Já jsem takovej docela turista a když takhle pěkně svítí sluníčko, tak se projdu i víc zastávek ráda :-D. Jinak moje oblíbená trase je od Zelňáku na Pionýrskou. Není to úplně kousek ;-)

    OdpovědětVymazat
  3. Síce sa tu ironicky uškŕňam, ale práve som si spomenula, ako som si na víkendový pobyt nevzala papuče - pre mňa dosť tragické, papuče mám na nohách doma okrem spánku úplne stále a bolo to na jar a teda som mala so sebou len poltopánky. A ako som si nezabalila nič s dlhým rukávom a pevnou podrážkou a po príchode do Prahy bolo o 20 stupňov menej ako u nás a pršalo(minuloročný august) a tak sme prvé poobedie strávili obchádzaním obchodov s letnými tričínkovými výpredajmi. A ako ... a mohla by som pokračovať, minulý rok bol plodný na takéto situácie.
    A koľko rôznych noteštekov a pripomienkovačov používam, nebudem radšej vôbec spomínať. (je ich sedem ...)

    OdpovědětVymazat
  4. A mohla bys tu prosím napsat, kde se ty konkrétní sekáče, ve kterých obvykle něco najdeš, nacházejí? Je pravda že na trase Zelňák - Královo Pole jsem nepátrala. Holt bydlím na opačné straně Brna, takže vůbec kde se v těch "Tvých" místech sekáče nacházejí. :D Jinak cestou ze školy jsem si všimla takového rohového sekáče (myslím že) na Pionýrské. Je to ten Tvůj? :D
    Jinak s těmi lýtky Tě zklamu. Zhubnout se nedají. Ale prý pomáhá různý protahování - třeba Pilates. Já třeba toužím po štíhlých kotnících. S tím už vůbec nic nenadělám, protože je mám (asi) po tatovi.xD

    OdpovědětVymazat
  5. Hele nahoře na Zelňáku je takovej velikej, bohužel teď nevím, jak se jmenuje, ale určitě ho tam najdeš. Pak je spousta malinkejch, záleží na tom, kudy kráčíš. Například jestli se motáš kolem Komenskýho náměstí, nebo jdeš po čáře. Většinou jsou to takový menší bezejmenný, kde se daj objevit dobrý věci. A rohový znám Front na Lidický - kousek od zastávky Šumavská, ten je dobrej, když maj dobrý zboží, což jsi prošvihla toto pondělí a další mě nenapadá. Dobrej je taky pařížskej Look na Pio. Ale konkrétní adresy ti nedám, vše bys mi vybrala ;-)

    OdpovědětVymazat
  6. Chudiatko, skoro za uzdrav. (Toto prianie je už asi po funuse.)
    Minule som zistila, že piť v chorobe šumivé kalcium je výýýbornááá vec (dnes mám deň duplikovanie samohlások), popiči na hrdlo, vôbec som nezačala kašľať ani ma neškrabalo :-)
    A ja už som si zvládla zabudnúť aj zubnú kefku...

    OdpovědětVymazat