Jubilejní 80. a zároveň zhroucený článek.

Jsem v hysteráku. A to nám začíná teprve čtvrtý den. Utratila jsem 2700, z toho 2000, který mi moje máma dala na tu krásnou koženou kabelku, kterou si prej mám koupit za všechny složené zkoušky. Díky. Jestli se ptáte za co, jsou to skripta nepůjčitelná v knihovně, bílé kalhoty a boty a šicí potřeby (nikoli na sešívání kalhot). No prostě chápejte.  Taky jsem za tyhle věci utratila i 700, co jsem si vydělala s miloučkým panem Mirkem, kterej střílel špunty z šampíčka do lidí. Dejte mi mokrej hadr na hlavu!

Ve škole jsem od sedmi do sedmi od nevidím do nevidím. Dělá mi dost problém udržet oči ve střehu, začnu si nosit sirky (nemůže mi to probodnout očnice?). Dva dny po sobě už jsem šla spát brzo. Jednou v devět a jednou o půl devátý. Pro mě věc více, než nezvyklá. Padá mi hlava. Intenzívní promazávání mojí pleti aknestopem  vůbec nepomáhá a vypadám jak třináctka po první menstruaci. (O tom, jak vypadá moje ofina, se laskavě nebudeme ani zmiňovat.) Nestíhám číst žádný blogy, noviny, ani časopisy, takže kdybych byla mimo obraz, upozorněte mě prosím na důležité události v komentářích. Jediný, co stíhám je obden zamávat štěnisku na skajpu. Už u toho zničilo mámě novou klávesnici. Ten pes není jenom psem. Je to i drůbež, protože nekňučí, ale kdáká. Kdo má zájem, přijeďte si poslechnout. A včera prej našel klubíčko vlny a v největším nadšení s ním běhal po zahradě. On je prostě i kotě. Tři v jednom, proč ne.

Už máme nahlášeno milion zabijáckých testů, z čehož dva jsou příští týden. Jeden z pár stránek o ničem, nicméně druhej z dvaceti stránek latinský gramatiky a terminologie, kterou už jsem několikrát za svůj život stačila zapomenout. Už mě vůbec nehřeje ten zápočet v indexu. Nemám ho chodit vrátit, že ne?

Majte sa a flákejte sa.