Regenerativní uzly a další odpad světa

Jsem nejhorší. 4.4. jsem se tady zalamovala, jak budu psát, jak na vás nebudu kašlat. A kde nic, tu nic. Že jo. Když on ale fakt není čas. V posledních 2 týdnech jsem 3x vypila celou flašku červenýho sama (ne, že jsem u toho byla sama, ale vypila jsem ji jen já). A dneska se na to chystám znovu! Shame on me! Protože jsem potom vždycky chytila hypochondrickej záchvat (klasicky), tak jsem do sebe narvala asi 4 Sylimariny (to jsou léky z kytky, která má chránit játra), načež jsem si přečetla, že v nich byl tuhle docela vysokej záchyt hepatotoxickejch (jakože na játra špatnejch, víme) mykotoxinů a normálně jsem se hystericky zhroutila. No, kecám. Ale hrklo ve mně, jak v nejvyšším bodě jízdy na ruským kole. Přemejšlela jsem, jestli mám strčit prst nikoli skrz krk, ale rovnou do hrdla a vyhodit zažitinu opět na světlo boží, ale vzhledem k tomu, že jsem v sobě měla fakt dobrej oběd, jsem si to zase rozmyslela. No co už.

Učím se. Učím se tak moc, že jsem napsala test z patoly. Byla tam otázka na cirhózu jater, která mě samozřejmě vrátila do mejch úvah o tom, kolik si moje játra můžou ještě dovolit sedmiček červenýho vína, ale radši jsem to hned zavrhla a vypisovala další otázku. No, ještě že tak, přineslo to ovoce. Dneska se učím toxikologii a zrovna mi volala babička, abych nikde nepouštěla psa, kvůli návnadám s karbofuranem. Ježiš babi, stačí, jak jsem z toho vystresovaná sama! Všude vidím modrý pilulky! A ne, není to viagra, tak daleko jsem se ještě nedopracovala.

Na němčině dělám děsný pokroky! Naučili jsme se minulej čas a teď rozlišujeme neustále předložky, co se pojí jak se třetím, tak se čtvrtým pádem. Bouchá mi z toho hlava, vážení. Ale děsně se snažím!

Dneska jsem se svejch rodičů ptala, co ráno dělali, že produkovali takovej hluk, že mě to vzbudilo. MĚ, o který je známo, že by zaspala snad úplně všechno. Řekli mi, že snídali, že co jsou děti z hnízda, odnaučili se mluvit potichu a brát vohledy. Díky. Tak už jsem prej definitivně z hnízda.

Spánek mi ale tuhle narušila ještě jedna věc. Byla jsem v Praze na koncertě Ska-P (mimochodem labůžo) a pak jsem spala v Praze-Nepraze u kamarádovi babičky. Je to sice Praha 10, ale babička má na zahradě slepice a vůbec, celý to tam vypadá jako nějaká vesnice z Troškova špatnýho filmu. Jo, a to vím, že von to točí na jihočesku. Mám pro něj nápad, jak ušetřit. Nicméně babička je strašně věřící, takže jsem dostala zvláštní vlastní pokoj, kterej byl plnej křížů. Fakt jsem se bála zamhouřit oko s tím, že ten Ježíš normálně sleze a dá mi facana. Nedělalo mi to vůbec dobře. Došla jsem k závěru, že ty velký obrazy světců nad postelí fungovaly jako účinná kontrola porodnosti. No, kdo by mohl hřešit a dívat se při tom do očí panenky Marie?

Zkuste zůstat naladěni, za chvíli začne zkouškový, a to se to tu bude příspěvkama jen hemžit. Teda... Doufám!